Poslední semestr bakalářského studia na FITu, kde se vyučují povinné předměty. V šestém, posledním semestru už čeká pouze bakalářská práce. Vedení fakulty tvrdí, že student by se v posledním semestru měl soustředit pouze na bakalářku. A dává to smysl – souhlasím. A kdo má pocit, že by se během semestru nudil, může s libostí využít jakéhokoliv volitelného předmětu, či si požádat o zápis magisterského předmětu. Za to mu může být budoucí já velice vděčné.
O tom, jaké předměty jsem si v posledním semestru zvolil, jak šla práce na BP a učení na státnice, napíšu zase v dalším (a možná posledním) dílu popisující mojí cestu na FITu.
Výběr tématu na bakalářskou práci
Jedním z povinných předmětů je takzvaná Semestrální práce (zkratkou ITT), jejímž obsahem je práce na bakalářky a vypracování prvních několik bodů specifikované každým zadáním individuálně. Většinou ale stačí zjistit potřebnou teorii k implementaci, případně vytvořit návrh – aneb vymyslet, jak to budu dělat.
Nejdříve je ale potřeba si nějaké to zadání vybrat a spolu s ním i vedoucího práce, který (za ideálních podmínek) se s vámi bude pravidelně scházet, diskutovat problémy, dávat zpětnou vazbu a bude dělat zkrátka vše, co byste od vedoucího čekali – povede vás. V realitě však velmi záleží na každém vyučujícím zvlášť – někteří vedou hodně závěrečných prací najednou a tak po většinu času nebudou mít o vaši práci minimální přehled. Jiní vám přiřadí zadání a horko těžko si najdou čas na schůzku. Nebo budete mít štěstí a povede se vám najít skvělého vedoucího, který se vám bude věnovat a třeba s vámi bude chtít dál spolupracovat a nabídne vám práci ve výzkumu. Právě to byl můj případ a já nemůžu být spokojenější. Výběr vedoucího považuji za stejně tak důležitý faktor jako výběr samotného tématu.
K výběru vedoucího můžu doporučit několik věcí:
- Mějte aspoň rámcovou představu, jakému oboru se chcete věnovat (hardware, informační systémy, sítě, kryptobezpečnost nebo třeba kryptoměny).
- V ISu lze najít přehled vypsaných prací, často i s filtrací, případně se podívejte na seznam vyučujících, kteří se věnují vašemu tématu.
- Prozkoumejte, jaké práce daný vyučující vedl v předchozích letech (témata, známky). Pokud jsou výsledky dlouhodobě slabé, může (ale nemusí) to něco naznačovat.
- I když nějaký vyučující nemá vypsané téma, neznamená to, že nic nepovede. Napište mu, za e-mail nic nedáte. Často tak získáte osobnější přístup, zvlášť pokud nejde o někoho, kdo vede současně více než deset prací.
- Domluvit si 2-3 nezávazných schůzek, kde se pobavíte o tvých zájmech, představách a na základě nich vyberete vhodná témata, kterým by ses mohl věnovat. V mém případě jsem si sice domluvil schůzku pouze s jedním vyučujícím, ale stejně si myslím, že je lepší se sejít s několika, ať si člověk opravdu dobře vybere.
Práce ve výzkumu
Asi někdy v průběhu října mi vedoucí nabídl práci na smluvním výzkumu a velmi (pro mne) zajímavém tématu, týkající se kryptoměn. Podrobnosti bohužel kvůli podepsanému NDA nemůžu říct, takže jen obecně a stručně. Práce ve výzkumu se bude nepochybně dramaticky lišit v každé výzkumné skupině, takže to co zde píšu rozhodně neplatí univerzálně.
V mém případě mám zadaný úkol – naprogramovat aplikaci s prakticky minimem specifikací a důrazem na maximální využití knihoven třetích stran, aby kódu který napíšu, bylo co nejméně. Čím méně kódu, tím méně udržování.
Práce tedy nezahrnuje pouhé programování – problematika, kterou řeším je poměrně náročná a komplexní a je tedy potřeba číst spoustu dokumentace, odborných článků a tyto znalosti následně teprve do kódu implementovat.
Je to už půl roku a občas mám pocit, že bych měl být dál. Ale snažím se na to nedívat negativně – i v pomalejším tempu se posouvám dopředu.
Výsledky práce, aktuální problémy a další úkoly řeším na pravidelných schůzkách s kolegou, který mě má na starost, takže se to v určitém ohledu podobá práci na bakalářce.
Nabídku práce na výzkumu jsem přijal, ačkoliv už mám dlouhodobou smlouvu v jiné firmě, ale téma a oblast práce pro mne byla natolik zajímavá, že jsem se rozhodl se ochudit o volný čas a věnovat se oběma pracím.
Zůstat, či odejít? Aneb FIT VUT x FI MUNI
Pomalu a jistě je potřeba začít plánovat svou nadcházející, inženýrskou cestu. Mezi hlavní dva favority patří nepřekvapivě ty největší brněnské univerzity – VUT a MUNI a jejich fakulty zaměřené na informatiku.
Proces rozhodování není vůbec, ale vůbec jednoduchý a do značné míry to komplikuje i má úzká spolupráce s mým vedoucím a práce na výzkumu. Sepsal jsem si jednoduché dva sloupce: proč MUNI a proč VUT. O svůj rozhodovací proces se pravděpodobně podělím v samostatném článku.
Aktuálně jsem poslední týdny rozhodnutý spíše pro FIT. Přihlášku mám však podanou na obě školy a budu se snažit co nejdéle odkládat zápis, ať mám co nejvíce času na rozhodnutí a rozhodnu se opravdu správně.
IIS – Informační systémy
Na tento předmět jsem se celkem těšil. Baví mě vyvíjet webové aplikace a informační systémy všeho druhu – od účetnických, přes rezervační po svatební. Předmět je za mě organizovaný a sestavený solidně, takže dostanete základní přehled o tom, jak fungují sessions, cookies či různé způsoby autorizací.
Na přednášky jsem bohužel neměl časový prostor, ale co jsem slyšel od studentů, tak byly poměrně kvalitní a docent Burget se hodně dělil o zkušenosti z praxe.
Slajdy taky nebyly špatné, ale pro učení na zkoušku jsem využíval hlavně materiály od studentů, které mi mnohdy vyhovují více.
Součástí je také týmový projekt ve 3 lidech – vývoj informačního systému na jedno z vypsaných témat. V našem případě to byl systém pro správu konferencí, včetně jejich programu (jednotlivých přednášek) a rezervování vstupenek.
Jelikož již mám zkušenosti ve vývoji takových systémů (primárně v Nette), bylo poměrně jednoduché takový systém navrhnout a rozdělit práci v týmu. Věřím však, že pro někoho kdo tohle vidí poprvé to může být dost velký oříšek se do toho dostat. Naštěstí (někteří to kritizují) jsou povolené jakékoliv frameworky a knihovny (avšak preferovaný jazyk je PHP), což může (a nemusí) ulehčit práci.
V předmětu je také půlsemestrální zkouška, která se skládá z několika teoretických otázek a také praktických – často ve formě napsání nějakého kódu v PHP (například práce se session, cookies, s databází atd.).
Zkouška byla asi nejjednodušší ze všech předmětů v tomto semestru a zároveň praktická a užitečná – většina věcí co se zkouší, se dnes používá na denní bázi a setkává se s ní každý člověk používající internetový prohlížeč.
IMP – Mikroprocesorové a vestavěné systémy
Poslední z řady hardwarových předmětů, na který jsem se také těšil, protože na mě už nepůsobil příliš “low-level” a probírají se věci jako programování embedded systémů nebo komunikace jednotlivých periferií.
Témat na projekt bylo opravdu hodně a každý si mohl najít to, co ho zaujalo – od meteorologických stanic, přes programování hada po senzor srdečního tepu. Zároveň je možnost volby programování v čistém C (a mít plnou kontrolu nad tím, co se se zařízením děje) nebo s Arduino frameworkem v C++ (což je sice high-level, ale za mě mnohem pohodlnější a zábavnější).
Hodnocení je velmi mírné a potvrzuje jen, že vyučující hardware předmětů jsou ti nejmilejší vyučující na FITu. Pro získaní bodů k zápočtu je potřeba získat minimálně 5 bodů z tohoto projektu (ze 14).
Abyste získali více bodů, je potřeba 4x přijít na laboratorní cvičení, které jsou za mě velmi příjemné, oproti stresujícím předchůdcům jako bylo například IZG nebo ISS, kde se člověk musel připravovat aby ty body urval. Cvičení nejsou zbytečné, protože dost často na zkoušce ptají právě na věci, které se na cvičení dělaly.
IMS – Modelování a simulace
Prvním velkým strašákem pátého semestru je právě tento předmět, jehož název zní poměrně záhadně a člověk netuší, co si pod tím představit. V konečném důsledku je předmět velmi zajímavý a velká spousta věcí je praktická – naučíte se modelovat různé systémy od obsluhy zákazníků v restauraci, přes implementaci pseudogenerátorů náhodných čísel po implementaci numerického řešení nějaké rovnice.
Velká část předmětu se točí okolo Petriho sítí, což je způsob jak abstraktním způsobem vyjádřit nějaký diskrétní systém. Užijete si toho tedy jak u půlsemestrální zkoušky, kde je pouze jeden takovýto příklad na Petriho síť a pak u projektu, kde si ve dvojicích vyberete určitý okruh a konkrétní téma si už vyberete sami. To může být docela kámen úrazu, pokud si vyberete něco příliš jednoduchého nebo příliš složitého. Ideálně se předtím, než začnete cokoliv navrhovat a implementovat dohodněte, co má být cílem vaší simulace – co se jí snažíte dokázat. Mělo by to být něco smysluplného, něco co není úplně zřejmé a něco co nejde prostě jen jít a manuálně změřit/zjistit/spočítat.
IMS je zajímavý, ale zkouška je extrémně náročná – 75% úspěšnost mluví za vše. Věnoval jsem tedy přípravě maximální úsilí a snažil se nic nepodcenit. Kámenem úrazu je teorie, která je za 20 bodů (4/5 otázek) a pokud jednu z otázek odpovíte hrubě špatně, dostanete z celé úlohy 0 (aspoň to jsem slyšel od kolegů, na reklamacích jsem nebyl). Takže je potřeba odpovídat co nejlépe a snažit se nepsat bláboly, protože každý bod se hodí.
ITT – Semestrální projekt
Jak zmiňováno na začátku článku, tento předmět spočívá v práci na zadané bakalářské práci a splnění bodů specifikovaných v zadání. Požadavky na splnění jsou individuální v rámci každého zadání, ale většinou se jedná o studium potřebné teorie, analýzu a porovnání existujících řešení (pokud jsou nějaké) a nějaký návrh na implementaci.
Zápočet získáte na obhajobě své semestrální práce které se konají v různých termínech během zkouškového. Dostanete přidělený den a čas a poté 10 minut na prezentaci a 5 minut na dotazy. V prezentaci se pokusíte komisi sdělit, co vše jste na své BP za poslední 3 měsíce udělali.
Z vlastní zkušenosti jsem viděl spoustu skvělých prezentací, ale i nějaké bídné, kdy student vypadal, že ani netuší, o čem jeho práce je. Každopádně jsem neviděl, že by někomu zápočet nedali, pokud vidí, že ten člověk to dokončit chce, jen na to během semestru neměl čas.
Za sebe doporučuji na BP průběžně pracovat během semestru a snažit se na to vyhradit každý týden aspoň pár hodin času. Potom během zkouškového se budete zuby nehty snažit nic nepokazit (nechcete zbytečně rok prodlužovat) a to poslední na co budete myslet bude vaše semestrální práce.
ISA – Síťové aplikace a správa sítí
Tento předmět je největším strašákem celého třeťáku a možná i celého bakalářského studia. Ne protože by byl nějak těžký, ale protože obsahu učiva je enormní množství, v porovnání s jakýmkoliv jiným předmětem.
Pro zápočet je potřeba pouze 15 bodů z 40 bodů, které můžete získat v průběhu semestru. Z toho 20 bodů za projekt a 20 bodů (5*4) z laboratoří. Zadání projektu bylo mnohem jednodušší než v předchozím předmětu na sítě (IPK). Laboratoře byly asi nejlépe organizované, jaké jsem za studium zažil. Vždy byly praktické zaměřené na téma, které se probíralo na předchozí přednášce, takže člověk si musel vzpomenout, zapřemýšlet a tím se i naučil základy dané problematiky.
Zkouška je opravdový strašák a není se čemu divit, protože úspěšnosti po prvním termínu bývají hodně mizivé. Výhodou je ústní předtermín, o který je boj, protože počet míst je omezen, ale mi se podařilo jej ukořistit. A jsem za to rád a určitě doporučuji. Bál jsem se, protože na FITu se jednalo o první ústní zkoušku, ale nakonec to bylo v pohodě a docent Matoušek byl vcelku shovívavý.
IW5 – Programování v .NET a C#
Navazující volitelný předmět na seminář C# (ICS), který mě nadchnul svou organizací a přidanou hodnotou. V tomto předmětu se mělo navázat a ukázat, jak se v C# dá vyvíjet webová aplikace.
Přednášky byly kvalitní, praktické a přednášející mladí lidé, často z oboru. Bohužel jsem byl v průběhu semestru tak vytížený, že jsem na ně nestíhal chodit a pouze sledoval nutné věci ze záznamů.
V předmětu není ani zkouška ani nějaký zápočet – stačí jen vypracovat projekt, který byl rozdělen na 2 části: backendovou a frontendovou, kde za každou bylo možno získat 50 bodů (celkem 100). První část se hodnotila klasicky dle main větve v repozitáři, druhá část se obhajovala někdy ve 12.-13. týdnu semestru.
Osobně jsem byl velmi spokojen s tím, co mi předmět nabídl a dal. Více nespokojen jsem byl se svou docházkou na přednášky, ale bohužel se to jinak nedalo. Za sebe můžu předmět jen a jen doporučit a když už si ho zapíšete, snažte si z něj odnést maximum, protože vám dá cenné know-how do praxe, které se dost možná jinde tak dobře nenaučíte.
A jdeme do finále – bakalářka a státnice
Příští semestr je v povinných předmětech pouze bakalářská práce za 13 kreditů. Všechny ostatní kredity jsme měli rozvrstvené v minulých semestrech, kdy jsem za nějaký semestr měl tuším i 43 kreditů.
Mi ale představa, že do školy celých X měsíců nepůjdu děsila. Zapsal jsem si tedy 2 magisterské předměty: Kryptografii a Blockchainy a decentralizované aplikace, oba předměty velice úzce spojené s mou bakalářkou a prací ve výzkumu.
Na další semestr se tedy neskutečně těším, protože se budu moci naplno věnovat těmto dvěma předmětům. chodit na každé přednášky a třeba i číst různou doporučenou literaturu. Taky jsem zvědav na to, jak dopadne má bakalářská práce a závěr bakalářského studia – státnice. A o tom všem napíšu zase v dalším článku. Možná to bude poslední článek z FITu. A možná taky ne. Uvidíme.
