Výběr vysoké školy považuji za jedno z největších (ne-li největší) rozhodnutí, které velká část náctiletých učiní. Když jsem ještě na začátku čtvrťáku na gymnáziu neměl nejmenší tušení, kterým směrem se vydám, cítil jsem úzkost. Možností a nápadů bylo opravdu nepřeberné množství: od práce v zahraničí, přes gap year, psychologii, ekonomii až po informační technologie. Zkrátka jsem se dokázal představit téměř kdekoliv. Ze zmíněného výčtu se nakonec finálním rozhodnutím staly informační technologie.
Rozhodování, proč (F)IT?
Rozhodnout se bylo jednodušší, než jsem čekal. Věděl jsem, že chci jít studovat dál a že chci být “venku”, co nejdříve – tím se vyškrkla práce v zahraničí a gap year. Dále mi pomohla otázka: “Co tě bavilo v dětství?”. Tímto mi zůstaly už jen dvě možnosti: ekonomie a IT. Vždy jsem chtěl něco vybudovat, něco svého, a nenapadlo mě, jak by mi k tomu pomohla ekonomie. Naopak skrz technologie jsou možnosti takřka neomezené – celý svět se digitalizuje, s tím se rozvíjí kyberbezpečnost rozšířená realita, virtuální realita a spousta dalších odvětví. A další obrovskou výhodou je, že na vývoji se můžu podílet odkudkoliv, stačí počítač a internetové připojení. Rozhodl jsem se tak i navzdory tomu, že se považuji za extrovertního člověka a těžko se mi představují celé dny strávené za počítačem bez lidského kontaktu. Co se týče výběru konkrétní školy, tak byl poměrně rychlý – chtěl jsem kvalitní školu, s důrazem na praxi, tím mi odpadla Báňská i Masaryčka (domyslete si, co odpadlo z důvodu kvality a co z důvodu nedůrazu na praxi:)) a zůstal FIT VUT. A právě zde jsem před několika dny dokončil první semestr. Pokud nad FITem přemýšlíte a chcete vědět, co vás čeká, přináším krátké shrnutí a mé pohledy na předměty z prváku – zimního semestru.
Zdroj
IDM – Diskrétní matematika
Velká změna oproti středoškolské matematice, protože zde se počítalo velice málo a šlo spíše o různé termíny a propojování jejich souvislostí. Množiny, relace, grupoidy, grupy, grafy, algoritmy, svazy a tak dále. Obecně je tento předmět považovaný za tu těžší matiku (oproti ILG) a já souhlasím. Docentka Hlíněná je opravdu zaslouženě pop-star na FITu, protože její přednášky a přístup je velmi příjemný a nebýt jí, je prvák o poznání těžší. Na cvičení i přednášky můžu jen doporučit. Co se týče zkoušky, vzal jsem si předtermín, což považuji za velmi dobré rozhodnutí, protože pak máte o něco méně práce. Velkým pomocníkem je (legální) tahák – A4, jakkoliv a čímkoliv popsaná, ale určitě bych jen na něj nespoléhal, je potřeba vědět, co se tam vlastně děje.
IEL – Elektronika pro informační technologie
Tohoto předmětu jsem se bál ještě než začal semestr a oprávněně. Oproti kolegům z průmyslovky jsem zde jako gymplák trochu ztrácel (na rozdíl od matematik, kde jsem měl zase náskok). Na čtyř hodinové přednášky jsem po pár týdnech přestal chodit, protože byly plné teorie a na zkouškách se vyskytují jen příklady. Přínosem byly jen democvika a laboratoře. Konkrétně laborky byly poměrně zábavné, vyzkoušet si v praxi, to co se probíralo na přednášce(kam jsem nechodil, takže jsem nevěděl, co se děje) a trochu si znalosti v hlavě uložit. Příprava na zkoušku byla celkem opruz a osmi denní čekání na výsledky taky.
ILG – Lineární algebra
Jo, tohle je ta jednodušší matematika. Matice, determinanty, lineární rovnice a hlavně vektory (které fakt nemám rád). Přednášky má buď doktorka Hlavičková (kam jsem nechodil, ale na cvičení ji určitě doporučuji), nebo opět docentka Hlíněná, o které už byla řeč výše. Přípravu na zkoušku jsem trochu odbyl, protože opět byl povolen legální A4 tahák, který zde měl násobně větší hodnotu než u IDM.
IUS – Úvod do softwarového inženýrství
Informacemi nejobsáhlejší předmět a považovaný za nejtězší (mi připadal jednodušší, než IEL, ale to je jen můj pohled). Oprávněně – úspěšnost absolvování předmětu se pohybuje okolo 60%, takže se prvák stihne velmi rychle vyfiltrovat už v zimním semestru. Na přednášky jsem chodil asi první tři týdny, pak jsem přestal, protože to stejně bylo k ničemu – usínal jsem a nešlo to zastavit. Součástí předmětu jsou 2 projekty. Prvním je ER Diagram na vámi vybrané zadaní, z kterého jsem z nějakých důvodu dostal 4/12 bodů. Druhý projekt je týmový, kdy ve spolupráci navrhujete celý systém spolu s cca 6 diagramy a ten potom ústně obhajujete. Dal jsem teda přednost samostudiu a to fungovalo, ve spolupráci s umělou inteligencí ChatGPT (článek in progress) mě příprava na zkoušku, nevím jestli to můžu říct, bavila.
IZP – Základy programování
Bez kódu žádný program nevznikne, za tímto článkem jsou stovky, tisíce, desítky tisíc řádků kódu – operační systém, prohlížeč, redakční systém a tato stránka samotná. Dřív jsem se naučit programovat pokoušel, ale nikdy jsem se nedostal tak daleko, jako za jeden semestr IZP. Programuje se v Céčku, takže velmi brzo se seznámíte s prací s pamětí, ukazateli a dalšíma srandama, které v jiných vysoko-úrovňových jazycích často ani nemusíte řešit. Přednášky vede doktor Smrčka a stojí to opravdu za to. Každá přednáška byla přínosná a zábavná, někdy dokonce i přemýšlím, jestli se pan doktor nechtěl původně vydat na cestu herce. Na cvičení jsem měl doktoranta Dolejšku a nemůžu si na nic stěžovat. Součástí IZP byly i dva projekty a pro mě byl rozhodně těžší ten první, z důvodu minimálních zkušeností s programováním. Troufnu si říct že celkově jsem na těchto dvou projektech strávil takových 40-50 hodin. Co se týče zkoušky, tak ta je velmi jednoduchá, protože zadaní se každý rok opakují – což se prý v příštích letech má změnit.
Shrnutí a zhodnocení
Změna režimu oproti střední byla výrazná – jiný styl výuky, nové bydlení, nové město, celkově jiné fungování celého systému vzdělávání. Spolu s tím i podstatné zvýšení náročnosti, jak kognitivní, tak i časové. Jak se říká, tato škola je o projektech. A kdo nepracuje během semestru, tak prostě neprojde.
Mi osobně tento přístup vyhovuje, protože se učím tím, že dělám, zkouším, testuju a to je přesně to, co jsem hledal. Velkou výhodou FITu je množství volitelných předmětů, kdy si můžete vybrat to, co vás opravdu zajímá, baví a v tom se dál rozvíjet.
Celkově jsem spokojen a těším se na druhý semestr, po kterém se (pokud ho dokončím) rád ozvu s dalším hodnocením a ohlédnutím.
Další články ze série Ze(Do) života najdete ZDE
